Upravit stránku

Začlenění samostatné akumulační nádoby do otopného systému má své nesporné výhody, ale také nás může při nesprávném využívání zklamat. Akumulovat teplo má svůj význam jen tehdy, pokud ho je v určitém čase nadbytek nebo jej lze v určitou dobu levně získat z alternativních zdrojů (např. solární systém).

Z praxe jsou známé případy, kdy si uživatel přál krbovou vložku s výměníkem, aby mohl teplo ukládat a také omezil nárazový přebytek tepla v nízkoenergetickém domě. Vše bylo v pořádku až do doby, kdy zjistil, že shánění dřeva, špína a prach z topení i  samotná obsluha jej obtěžují a tak předpoklad denního topení krbem vystřídalo jen příležitostné a sváteční topení na doplnění atmosféry. Běžné topení pak bylo realizováno z externí akumulační nádoby, kam nebyl připojen solární okruh a topnou vodu zajišťovala elektrospirála. Ta ohřívala se ztrátami vodu, voda byla se ztrátami vedena do výměníku,  kde se ohříval opět se ztrátami vzduch a ten byl následně opět se ztrátami rozváděn do místností. Protože se jednalo o centrální horkovzdušný systém a v místnostech nebyly lokální zdroje tepla, opět docházelo k neefektivnímu vytápění s problémy. Majitel systému byl velmi zklamaný celkovou spotřebou, která byla výsledně vyšší, než očekával.

Závěr: Samostatná akumulační nádoba přináší úspory, jen pokud slouží účelu, pro který je určena. Několikerá přeměna energií a její transport zvyšuje náklady na vytápění. Investice do topných systémůje vysoká a dlouhodobá, proto je potřeba také zvážit případné změny sazeb elektrárenských společností, není prozíravé postavit systém akumulace jen na výhodnost současné nízké sazby, kdy se “vyplatí” akumulovat a využívat nastřádané teplo po dobu vyšší sazby. To vše se může velmi rychle změnit a externí akumulační nádoba se rázem stane luxusním boilerem.

Nahoru